Adéla je maminka dvou dětí, pracuje na plný úvazek, žije ve spokojené rodině a na Bikram jógu chodí třikrát týdně. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o jednu z novodobých superžen. Její příběh je ale o trochu složitější. Tahle superžena má za sebou zkušenost s panickou atakou i léčbu antidepresivy. Až na psychiatrii ale pochopila, že musí něco ve svém životě změnit.
Všechno to začalo pomalu a nenápadně. Z pohodové holky s pár kily na víc, které ji nikdy netrápily, se stala manželkou a maminkou dvou dětí s prací v režimu home office. Od práce odbíhala k dětem a domácnosti a na nic jiného, včetně vlastního času nebo pohybu, jí nezbýval čas. Nejdřív si neuvědomovala, v jakém tempu a režimu funguje a ani to, že i nabírá na váze. Postupně nabrala deset kilo, pak dvacet, a nakonec se blížila se voji váhou ke stovce.
Jednoho krásného dne si ale její tělo řeklo dost. Na ulici jí přepadla panická ataka a ona skončila v nemocnici. Po veškerých vyšetřeních lékaři zjistili, že fyzicky je v pořádku a odeslali jí na psychiatrii s diagnózou panické ataky, kde nakonec dostala antidepresiva. K tomu všemu se jí přidaly problémy se štítnou žlázou a tahle kombinace způsobila, že se jí spustily silné deprese a její život se smrsknul na pouhé ležení v posteli a občasné procházky, v doprovodu manžela, po sídlišti. Tři měsíce nevycházela z domu a jen čekala až zaberou prášky, aby pak mohla dál koukat do stropu. Pak ale nastala změna.
Je obdivuhodné, že ses z takového stavu poměrně brzy dostala zpátky do normálu. Jak jsi to dokázala?
Na tom má velikou zásluhu manžel, protože se mnou zůstal doma a hlídal mě. Když mi bylo nejhůř, tak dohlédnul na to, abych si vzala prášek, nebo když mi bylo trochu lépe, tak mě donutil jít ven. Hlídal, abych pravidelně jedla.
Co se ale stalo, že ses po těch třech měsících rozhodla něco sama změnit?
Vyhlídla si mě sousedka, taková dobrá duše. Znali jsme se od dětí ze školky a ona si všimla, že jsem přestala vycházet a řekla mi, že by chtěla začít běhat a že hledá parťáka, a tak mě v podstatě donutila. Mě bylo blbé jí říct ne, když ona byla taková vlídná a řekla, že to zkusíme spolu. A následující tři měsíce jsme běhaly jedno kolečko kolem našeho baráku, což je 350 m, které já jsem každý večer těžce odtrpěla. Bylo to strašné, trvalo to tři měsíce, než se to zlomilo a mě to začalo bavit. Samozřejmě taky začaly působit prášky a já jsem pravidelněji jedla, správná jídla, a to mi hrozně pomohlo. Dostala jsem se do stavu, kdy už jsem měla zase chuť do toho života. Říkala jsem si, že bych k tomu běhu chtěla nějaké protahovací cvičení a vzpomněla jsem si, že před pár lety jsem jednou zkusila Bikram jógu a zjistila jsem, že ji mám naproti.
Takže ses vydala na první hodinu Bikram jógy po letech? Jak ses cítila?
Nebudu lhát, bylo to těžké, ale já jsem se v tu dobu hodně chtěla dokázat se z toho dostat. Měla jsem docela výhodu v tom, že jsem z běhání uměla dýchat. Vlastně už na té psychiatrii to bylo první, co nás učili, a to mi vlastně pomohlo v těch prvních lekcích, když jsem měla krize. Takže jsem prodýchávala. Říkala jsem si, že teď je důležité jen dýchat a když nepropnu koleno, nic se neděje, propnu ho příště.
Jak často jsi na lekce chodila?
Dvakrát, třikrát v týdnu. Už od začátku, snažila jsem se opravdu poctivě, protože mi to pomáhalo.
V čem konkrétně Ti Bikram jóga pomáhá?
Když přijdu na Bikram jógu, tak všechny ty starosti a ty moje problémy zůstanou za dveřmi sálu, ty se mnou dovnitř vůbec nejdou.
Cíleně, že nesmí, že je nepouštíš?
Ony se tam nevejdou, alespoň pro mě to tak je, že uvnitř člověk myslí jenom na to „propni koleno“
Takže je to pro tebe taková forma aktivní meditace?
Určitě, je to o tom, že si člověk vyčistí hlavu a zároveň si protáhne tělo, i když je to hodně fyzicky náročné, tak ve finále se člověk cítí líp.
A nepamatuje si, že to na lekci bylo peklo. Nebo?
Jo. To je to samé s dětmi, spousta žen po porodu řekne, že už nikdy víc. A stejně do toho jdou znovu. Tak to je to samé, protože ve finále to hezké převažuje.
Jak to zvládáš při práci, dětech, povinnostech zařadit Bikram třikrát týdně na svůj rozvrh?
Bez toho, aby mi manžel ve všem v domácnosti a s dětmi pomáhal, by to vůbec nešlo. Máme rozvrh. V pondělí vyzvednu děti já, jdeme plavat, v úterý a ve středu je vyzvedne manžel, to já chodím na Bikram, ve středu na NOVA class, ve čtvrtek a v pátek mám zase děti já, v pátek jdeme plavat. Všechno máme na Google a nedá se to dělat jinak.
Mluvila jsi o NOVA class. Jak se Ti líbí tahle lekce Bikram jógy?
Na jednu stranu, to pro mě byl šok. Je to hodně rychlé, byla jsem hodně překvapená, že spoustu věcí jde člověku lépe než čekal. Každý si tam najde to, kvůli čemu tam může chodit. Já třeba nemám sílu v rukou, neudělám klik, ale baví mě „holubi“ a takové věci, takže určitě doporučuji vyzkoušet.
Civilizační choroby se rozrůstají a nápor na psychiku je větší a větší, co bys ostatním ze své zkušenosti poradila?
Poradila bych nebát se říci si o pomoc. Mně hodně pomohlo stanovit si režim, nenechávat to jen tak plynout, když člověk potřebuje odpočívat, tak si na to ten čas najít. Jít třeba běhat, plavat, jít na Bikram jógu, vyčistit se. Ta práce počká. To je podle mě hrozně důležité.
Adélo moc ti děkujeme, že jsi se pro nás i pro naše klienty dokázala tak otevřít a přejeme ti ať tě to dopínání s námi pořád baví ;).
Tvoje Bikram Yoga Prague
Comments